Podrobnější rozklad o tom, co je správné z objektivného hlediska.

Takto formulované kritérium, dle kterého lze rozhodnout, co je správné a co ne, je přirozeně příliš obecné na to, aby se dalo použít ve všech případech. Naopak, v praktickém životě, se pro většinu rozhodnutí použít nedá. Dohlédnout všechny případné dopady toho, jestli je správné jezdit autem nebo metrem, je dosti obtížné. Pokdu si člověk zvolí nějaký jednoduchý parametr (např. znečištění ovzduší), pak to samozřejmě lze. Zvyšování znečištění ovzduší je špatné, protože to ve svých důsledcích zhoršuje žovotné prostředí na Zemi, tedy to snižuje kvalitu funkce systému živá příroda. Ale zase výroba automobilů je proces, který vede k významnému rozvoji schopností lidské společnosti měnit hmotu k svému prospěchu, tedy výroba aut je prospěšná činnost. Možná, že by se dala nahradit jinou prospěšnou činností se stejně pozitivním dopadem, ale změna systému v takto globální úrovni, je asi mimo schopnosti jedinců ba i národních vlád. Systém lidské společnosti se vyvíjí tak, jak se vyvíjí, a my jako jednotlivé bytosti, jsme schopni tento vývoj měnit jen omezeně.

Nejen nemožnost dohlédnout důsledky konkrétního postoje, i v principu kritéria je určitá principiální nerozhodnutelnost. Co je správné se totiž hodnotí dle celkového výsledku činnosti, který v momentě rozhodování není znám, lze jej jen předpokládát.